Psal se rok 1934a na obecním úřadě v Brnířově se rozhodovalo o postavení památníků padlým v 1.sv. válce, jenže v té době byl podán druhý návrh na památník právě zemřelému Antonínu Švehlovi(*15.5.1873 +12.12.1933) Dlouhá léta byl předsedou agrární strany, premiérem a hostivařským statkářem. Přál sedlákům a byl v té době velmi oblíbený politik). Protože byl Brnířov silně agrární, zvítězil druhý návrh a začal se připravovat památník.
„Kámen ku památníku nelezli jsme v lese u Smržovic, do Brnířova se dopravil na voze Vážil 13q a 70kg. Pak uběhla nějaká doba a přišel si hajný Kordík z chudenického panství pro 18Kčza kámen. O svatodušním pondělí 10.6. 1935 konala se v Brnířově krásná slavnost – odhalení pomníku selskému tribunovi a vůdci Antonínu Švehlovi. Průvod vycházel po státní silnici od hranice se Kdyní a byl zpestřen krojovanou četou dobrovolného hasičstva selským banderiem a alegorickým vozem. Vpředu byla nesena státní vlajka. U pomníku byly současně zasazeny tři lípy: Švehlova, národní a a slovanská. Pod střední lípu a pod památník uloženy dva pamětní listy různého obsahu, (úryvek z obecní kroniky).
Kámen má zvláštní tvar a je na něm vytesán a vyznačen nápis: ŠVEHLOVĚ PAMÁTCE 1935. Kámen si užíval výsluní na brnířovské návsi až do okupace Čech a Moravy do roku 1939. Obecnímu úřadu bylo v roce 1940 nařízeno odstranit veškeré nápisy a znaky, jež by připomínaly dřívější československou republiku. Obecní zastupitelstvo rozhodlo 26.4.1940 zastříti i tento památník. Před čelní stěnu památníku byl v té době nános kamenů a drnů. Po osvobození v roce 1945 byl památník slavnostně očištěn a stál dále na svém místě až do roku 1951, kdy na popud Okresní KSČ byl v noci tajně zakopán hluboko do země. Když šli ráno dělníci do práce, zjistili, že kámen již není na svém místě. Doba padesátých let byla zlá, a tak si nikdo ani nedovolil stěžovat. Kámen ležel dlouhých 41 let hluboko v zemi. Až v červnu 1994 byl památník vykopán bagrem. Ležel asi 1,5 metru hluboko, očištěn a usazen na své původní místo.