Holýšov - mohylník Hořina

QR kód je umístěn na zadní straně dřevěného sloupku. Viz fotogalerie.

Mohylník v polesí Hořina
Mohylník v polesí Hořina je v okolí znám především kvůli pověsti, kdy se zde vyskytují v nočních hodinách podivné světelné efekty doprovázené tesklivou melodií. Světla i melodie mají mít jediný úkol. Odehnat z místa případné hledače pokladů neboť mohylník je místem pohřbu bájného vojevůdce Atily, kdy s jeho tělem byl do hrobu ukryt i velký poklad. Přítomnost mohylníku je však mnohem prozaičtější. Okolí Holýšova bylo v mladší době bronzové, okolo roku 1500 před naším letopočtem značně osídleno, vzhledem k výskytu ložisek měděné rudy. Těžba této rudy a  její zpracování a následný obchod s měděnými výrobky znamenal pro naší oblast vznik husté sítě obchodních cest a stezek. S osídlením okolí nutně docházelo i k pohřbívání zesnulých, a to v té době do typických mohyl. I když se zatím nepodařilo v polesí objevit sídelní místo, nasvědčují právě mohyly tomu, že zde se zde takové místu nutně nachází. První záznamy o prokopání mohyl v polesí Hořina pocházejí již z roku 1890. V tomto roce byly mohyly rozkopány dragouny ze Stodu. Z této doby se dochoval i zápis o nálezu bronzové spony, bronzové jehlice, dvou dýk, kančího zubu a keramických nádob. Dalším podnětem pro skutečně odborné výzkumné práce v lokalitě byla informace holýšovského kronikáře Maschka, který na pravidelné pahorky nalezené v polesí Hořina upozornil ve 20. letech minulého století Dr. A. Bergmanna, působícího v této době ve stodském muzeu. Zásluhou kronikáře Maschka byly získány i finanční prostředky pro výzkum dvou mohyl z této lokality. Inventář nálezů se ani tentokrát nedochoval. Předměty ze stodského muzea byly po jeho zrušení převezeny do muzea ve Stříbře a muzea v Plzni.