Lípy na náměstí ve Kdyni

1. Alej na Kdyňském náměstí
V letech 1902-3 byla vysázená alej 96 lip , ve čtyřech řadách po celém náměstí. Jejich vysázení tehdy prosazovali starosta města Ferdinand Tšída a Augustyn Kohout.
Zápis z kroniky 1902:
„Na náměstí ve Kdyni se vysázelo stromořadí lip. Péči o to má okrašlovací spolek. Stromy dodá obec svým nákladem.“
Lípy byly původně vysázeny do nevyasfaltovaného povrchu. Když se náměstí vyasfaltovalo, jejich růstu to příliš neprospělo.
Po ozdravných procesech dochází k postupné výměně, aby alej byla zachovaná pro další generace. Lípy se tvarují podle dobových fotek z třicátých let.
2. Lípa Svobody z r.1918 ( lípa vedle pomníku obětem 2.sv.války)
vysazena v den výročí bitvy na Bílé hoře, tedy 8. listopadu 1918 v upomínku na ustanovení samostatného Československa.
Zápis z kroniky 1918
Obecní zastupitelstvo v součinnosti všech politických stran a vlasteneckých spolků a korporací okolních vesnic, sázelo na náměstí Lípu svobody, a to v místě mezi oběma kašnami. Slavnost začíná ve tři hodiny odpoledne, průvod se řadí u Sokolovny. Přišlo mnoho lidu z venkova, do Prapořišť šla hudba a odtud přivedla velké zástupy lidu. Provolávání sláva a Na zdar nemělo konce. Průvod procházel celé náměstí. Sázeli ji členové obecního zastupitelstva, místní školní rady a deputace všech spolků, přičemž jednotlivci pronášely různá hesla. Hudba hrála Kde domov můj. Na připravené tribuně promluvil první starosta města Antonín Vilímec, pak řečnil Emil Tšída, J.J.Šmíd, městský tajemník a naposledy Dr. Jaroslav Štěpánek. Slavnostní nálada trvala i večer na pěkné slavnosti v Sokolovně. Výnos byl použit ve prospěch vdov a sirotků po padlých legionářích.

V roce 2018 se strom probojoval do finále ankety Strom roku.
49.3905942N, 13.0390311E


3. Lípa Svobody z r. 1968 (lípa vedle stojánku na vodu, naproti MKS)
49.3904964N, 13.0396533E

4. Švehlova lípa na malém parkovišti
byla sázena 30.4. 1933 na počest ministerského předsedy Antonína Švehly k příležitosti jeho 60. narozenin. Podobných lip se stejným názvem Švehlova lípa bylo po celé republice vysázeno několik desítek.

Narodil se ve vsi Hostivař (dnes součást hlavního města Prahy) v selské rodině. Vyučil se pekařem. V roce 1900 převzal po smrti svého otce rodinné hospodářství. Politicky se začal angažovat v devadesátých letech 19. století. Od roku 1902 byl místopředsedou Sdružení českých zemědělců a v roce 1906 spoluzakládal časopis Venkov. V letech 1908 až 1913 působil jako poslanec českého zemského sněmu. Od roku 1909 byl v Agrární straně předsedou výkonného výboru. Za 1. světové války byl jedním z vůdčích představitelů domácího odboje. Účastnil se činnosti Českého svazu, od roku 1917 byl v popředí Maffie a od července 1918 stál v čele Národního výboru. 28. října 1918 se podílel na vyhlášení samostatného státu a stal se tak jedním z pěti mužů 28. října. Od 1918 byl poslancem Národního shromáždění, v letech 1918 až 1920 byl ministrem vnitra a podílel se výrazně na vzniku a podobě československé ústavy schválené roku 1920]. V roce 1919 se stal předsedou Agrární strany a snažil se, aby její politika byla přijatelnou jak pro velkostatkáře, tak pro drobné zemědělce. Švehla se také podílel na vytvoření a následném fungování tzv. Pětky, mimoústavního orgánu koordinujícího činnost hlavních českých tzv. státotvorných politických stran. Od roku 1922 byl předsedou celkem tří československých vlád, a to v obdobích 7. října 1922 – 9. prosince 1925 (1. Švehlova vláda), 9. prosince 1925 – 18. března 1926 (2. Švehlova vláda) a 12. října 1926 –1. února 1929 (tzv. Panská koalice). Roku 1927 odmítl kandidovat na funkci prezidenta a podpořil kandidaturu Tomáše Garrigue Masaryka. V roce 1929 se z důvodu svého zdravotního stavu, s nímž měl dlouhodobé komplikace, stáhl z aktivního politického života. Přesto však nadále zůstal předsedou Agrární strany až do své smrti v roce 1933. Poté byla předsednická funkce obnovena až v roce 1935, kdy byl do čela republikánů postaven Rudolf Beran. Pohřben je na Hostivařském hřbitově.
Švehla byl znám jako schopný politik a mistr kompromisu. Na rozdíl od většiny významných politiků své doby neměl akademické vzdělání, své znalosti získal samostudiem a vynikal v řešení praktických politických otázek.
Byl ženat s Bohumilou, roz. Čečelskou.
K příležitosti 100 let od založení Československé republiky mu byl dne 28. října 2018 propůjčen in memoriam Řád bílého lva.
49.3907339N, 13.0383525E