Kdyně - Kostelní ulice,Hřbitov

a/ Hrob Maxmiliána Karase č.
*6.9.1894 Strážov + 28.6.1942 Spálený Les u Klatov.
Dlouholetý učitel a krátce před uvězněním
nově jmenovaný ředitel měšťanské školy ve Kdyni.
Byl zatčen za heydrichiády 22. 6. 1942, „pro nepřátelské
chování vůči říši“ odsouzen k trestu smrti a následně popraven
a zastřelením ve Spáleném Lese u Klatov.
Jeho ostatky byly uloženy na hřbitově ve Kdyni 17.10. 2017
Maxmilián Karas se stal obětí řádění nacistů mezi 31. květnem a 2. červencem 1942, kdy bylo na Klatovsku postupně popraveno 73 lidí. K popravě tehdy stačilo málo: „Jakákoliv zmínka či udání, že daná osoba buďto schvalovala atentát na Heydricha nebo se vyjadřovala proti Říši. Mezi popravenými byli stateční vojáci, ale právě i učitelé. Co přesně vedlo k zatčení a popravě ředitele Karase se dodnes přesně neví. Svou roli mohla sehrát samotná skutečnost, že byl ředitelem školy a nacisté i z důvodu zastrašování chtěli veřejně vlivné lidi likvidovat. Stejný osud totiž postihl i řídícího učitele z Pocinovic Bedřicha Kalivodu, zastřeleného ve Spáleném lese ve stejný den. A byť od té doby uplynulo 75 let, ve Kdyni zanechal výrazné stopy dodnes. Maxmilián Karas nebyl jen učitel, ale angažoval se i v dalších oblastech veřejného života. Byl jednatelem okresního osvětového sboru, městským knihovníkem, vzdělavatelem Sokola, místopředsedou Spolku přátel legionářů a jednatelem hudebního sdružení. Byla to výrazná osobnost a právě na takové osobnosti se nacisté soustředili. Ostatky popravených ve Spáleném lese byly identifikovány péčí města Klatov a klatovských historiků. Maxmilián Karas se tak 75 let od své smrti vrátil do Kdyně, kde více než dvě desetiletí působil na měšťanské škole a aktivně se podílel na veřejném spolkovém životě. Dle potvrzení vydaného po válce byl 22. června 1942 zatčen ve Kdyni klatovským gestapem a téhož dne eskortován do vazby německého soudu v Klatovech. O týden později, 29. června 1942 byl ve Spáleném lese v Lubech popraven. Z údajů o účastníku národního boje za osvobození je psáno, že přímým důvodem zatčení a uvěznění byl nepřátelský postoj k Říši a politická činnost. /čerpáno ze Zpravodaje Kdyňsko/
b/Hrob Václava Marka
oběť nacismu Václav Marek (*10. 11. 1905 + 18. 5. 1940)
Pocházející z Němčic. Je po něm pojmenováno sídliště pod Škarmanem
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-3202-33629
Souřadnice: N49°23'38.62'' E13°02'45.97''

c/vojenské hroby

Nápis:
MICHAEL BIBIKOV
UKRAJINEC, příslušník Rudé Armády
+6.5.1945, Prapořiště
POHŘBEN 8.5.1945
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-3202-06226
Souřadnice: N49°23'42.87'' E13°2'42.25''


Nápis:
ANATOL PUZIK
*11.11.1905
PODKARPATSKÁ RUS, partizán
POHŘBEN 10.11.1945


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE3202-6228
Souřadnice: N49°23'42.87'' E13°2'42.25''

d/ VOJÁCI NĚMECKÉ ARMÁDY

ERNST GENRICH
Obergefreiter
*1922
+01.05.1945 Kdyně, JZ od Plzně
+ 2.5.1945

KARL HELLWAGNER
+ 2.5.1945
Gefreiter
*07.12.1910 Raab
+02.05.1945 Kdyně

MICHAEL BAISER
+ 3.5.1945

NEZNÁMÝ VOJÍN
+ 17.5.1945

Dle CEVH čtyři vojenské hroby:
CZE3202-6220
CZE3202-6221
CZE3202-6222
CZE3202-6224