Rozvodí u kaple - Pramen Kouby

[url=http://]ROZVODÍ ČERNÉHO A SEVERNÍHO MOŘE – U KAPLE NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE – PRAMEN ŘEKY KOUBA
Pásmo od rozhledny nad Novou Vsí přes Vítovky směrem na Chodskou Lhotu je pásmem rozvodí. Nedaleko kapličky Všech svatých pramení z jedné strany kopce řeka KOUBA odtékající do Černého moře a z druhé strany Zahořanský potok, jehož vody končí v moři Severním.
KOUBA (německy Chamb) je 51 kilometrů dlouhá. Jedná se o délkou i průtokem největší přítok Řezné, do které se vlévá zprava v Německu u Chamu. Řezná je přítokem Dunaje.

Kouba nejprve teče přes Hyršov a mezi Pomezím a Pláněmi šest kilometrů na jihozápad směrem k česko-německé hranici, pak teče čtyři kilometry na severozápad podél hranice a pak u Všerub hranici opouští ve výšce 420 metrů nad mořem směrem do německého vnitrozemí.
V Německu teče Kouba nejprve na jihozápad do Eschlkamu, pak se stáčí na severozápad a teče do Brodu nad Lesy. Odtud teče na jih do Arnschwangu, pak z jihovýchodu mine Weiding a před Chamem se vlévá do Řezné.

ZAHOŘANSKÝ POTOK protéká Brnířovem, Kdyní, podél Bílky. Vtéká do Zubřiny u Radonic, Zubřina je u Staňkova přítokem Radbuzy, ta u Plzně tvoří s Úhlavou, Úslavou a Mží řeku Berounku. Berounka před Prahou vtéká do Vltavy, a ta u Mělníka do Labe, voda končí v Severním moři.

Kaplička Nejsvětější Trojice. Motivací stavby bylo uzdravení Josefa Koutníka po těžkém úrazu – kaple byla postavena na jeho náklady. Na pamětní tabuli na kapličce je nápis: Ku cti a chvále Nejsvětější Trojice Boží, postavil Josef Koutník ve Lhotě roku 1911. Plán ke kapličce zhotovil stavitel Jakub Marek ze Smržovic, rodák ze Lhoty. Stavbu prováděl mistr zednický Josef Šplechna. Práce byly zahájeny 19. března 1911. Vysvěcena byla důstojným p. Gedem, farářem v Loučimi v srpnu 1911. Mši svatou k této oslavě, která se uskutečnila ve lhoteckém, tehdy deset let starém kostele sv. Václava, celebroval veledůstojný pán P. Augustin Kaplický, biskup. Již v dřívějších dobách byl v těchto místech kříž, vyznačující cestu z Pocinovic i Loučima přes Lhotu, Vítovky a Novou Ves pro procesí ke Svaté Anně na Tannaberk, a toto místo bylo „místem odpočinku“ asi v polovině trasy. Tři kaštany symbolizující právě Trojici Boží byly vysazeny v roce stavby (1911).