Pivovar Kout na Šumavě

Proč je umístěn při hře o vodě kód na Pivovaru?
Protože základem dobrého piva je dobrá voda, a tu Koutský pivovar opravdu má.

Zdejší pivovar vznikl už na konci třicetileté války, ale první písemné záznamy o něm pocházejí až z roku 1736. Dlouho patřil šlechtickému rodu Stadionů, jehož příslušníci vystavěli rozsáhlý komplex prakticky do dnešní podoby, v jejich držení také zažil největší rozkvět. Když rod Stadionů vymřel pivovar několikrát změnil majitele až od roku 1924 přešel pivovar do rukou rodu Schörnbornů. O tehdejším věhlasu varny svědčí i fakt, že se Koutské pivo čepovalo až ve Vídni. Po válce byl podnik znárodněn a jeho význam začal upadat. Objem výroby se snižoval a budovy chátraly. V 70. letech zbylo z kdysi slavného pivovaru už jen torzo, jehož výrobní linka sloužila k plnění sodovky, a i ta se brzy nadobro (v roce 1970) zastavila. Komunistická moc obehnala historické stavení ohradou z vlnitého plechu a nechala jej napospas povětrnostním vlivům.

Objekt v žalostném stavu koupil v roce 2001 Jan Skala a 26. 3. 2006 se uvařila první várka a téhož roku o pouti na sv. Jiří se v Koutě na Šumavě opět pilo Koutské pivo. Pivo nezůstalo nic dlužno svému věhlasu jako předtím než se přestalo vařit. O Koutské pivo je zájem nejen v Čechách, ale i na Moravě, Slovensku, Americe, Francii, Moskvě, Polsku, Dánsku, Švédsku, Itálii, Rumunsku, Maďarsku a jinde na světě. Základem dobrého piva jsou kvalitní suroviny a voda. Slad je používán ze sladovny v Táboře – jedná se o slad Plzeňského typu. Chmel se používá Žatecký červený – sušený v granulích. Jednou z nejhlavnějších surovin pro vaření piva je voda. Pivovarem protéká Koutský potok, který pramení v bažině údolí před dvorem Bělohrad (vpravo pod silnicí směrem k obci Štítovky. Protéká rybníky Zadní a Přední sladovna. Při potoce jsou čtyři studny, které zásobovaly a zásobují i dnes pivovar kvalitní vodou. Všechna voda do pivovaru proudila v minulosti dřevěným potrubím. Na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století bylo dřevěné potrubí nahrazeno skleněným. V těsné blízkosti pivovaru byl počátkem osmdesátých let 20. století zřízen vrt rovněž s kvalitní vodou. Vrt patří soukromému majiteli, který jej bezúplatně pronajal pivovaru na dobu 50 let. Pod hrází rybníka Přední sladovna byl v sedmdesátých letech minulého století zřízen rovněž vrt, který v současné době slouží k zásobování obce kvalitní pitnou vodou a v dostatečném množství. Koutské vodě se říká "Stříbrná".
Z vyprávění pana Jana Skaly: “Splnil jsem si mladický sen mít vlastní pivovar. Ale první roky jsem jenom vyvážel suť a odpadky. Ani jsem nevěděl, jak se vlastně pivo dělá, ale přemluvil jsem kamaráda Bohouše Hlavsu, který dělal 30 let sládka v nedalekém domažlickém pivovaru, aby do toho šel se mnou. Společným úsilím jsme vyklidili zadní část traktu a vybudovali v něm malou moderní varnu.
Ještě jsme neměli přesný plán, jaké pivo budeme vařit, ale náhoda nám do rukou přihrála tajemství zaniklého pivovarnického rodu. Při přestavbě kotelny jsme objevili v zastrčeném rohu starou účetní knihu, která obsahovala i recept na původní Koutský ležák. Švabachem ručně psaný text nebylo vůbec jednoduché rozluštit. Nakonec se to ale povedlo“.