Kojetický rybníček s žabím podchodem

Žabí podchod spojuje koupaliště Hájovna a Kojetický rybníček
S přicházejícím jarem se začínají probouzet žáby i ostatní obojživelníci a začíná jejich každoroční jarní tah na trdliště, tj. místa rozmnožování, kde přivádějí na svět novou generaci. Takovým místem je i Kojetický rybníček. Při tomto milostném putování z koupaliště do Kojetického rybníčka byly žáby každoročně vystaveny velkému ohrožení. Z tohoto důvodu byl vybudován mezi koupalištěm Hájovna a Kojetickým rybníčkem podchod pro žáby. Zábrany tak usměrňují žáby v jejich pohybu a zabraňují jim v přímé cestě na vozovku.
Migrující jedinci se pohybují v tak zvaném amplexu, tj. v poloze, kdy výrazně menší sameček sedí na vetší samici a pevně se jí drží. Také díky tomu jsou málo pohybliví a cesta přes běžnou vozovku by jim trvala velmi dlouho a zvyšuje se tím riziko, že je něco přejede. Právě díky dočasným zábranám se daří usměrnit pohyb žab. Nejvýraznější pohyb žab je možné zaregistrovat během teplých vlhkých jarních nocí. Období migrace trvá zhruba jeden měsíc.
Koupaliště a následně i Kojetický rybníček jsou napájeny z lesních pramenišť, které jsou drenáží sváděny do těchto nádrží. Voda je zde tedy přirozeně čistá a vytváří vhodné stanoviště pro život množství živočichů i rostlin vázaných na vodní prostředí.
Na první pohled nepřehlédnutelní jsou obojživelníci. Všechny naše druhy obojživelníků jsou v současnosti zařazeny buď do Červeného seznamu ohrožených druhů nebo mezi zvláště chráněné druhy, téměř všichni jsou tedy nějakým způsobem ohroženy nebo chráněni. Zde se vyskytují běžně čtyři druhy, dva druhy žab (ropucha obecná, skokan hnědý) a dva druhy čolků (čolek obecný, čolek horský). Z hlediska rozmnožování jsou obě nádrže velmi významné pro kladení vajíček a vývoj pulců především pro ropuchu obecnou. Oba druhy čolků se zdržují a rozmnožují především v čisté vodě koupaliště. Ročně se zde vyvíjí tisíce pulců a stovky larev čolků a významně se podílí na udržení těchto druhů v této lokalitě.
Obojživelníci nejsou v potravním řetězci postaveni příliš vysoko. Proto mají v přírodě důležitou pozici potravy pro jiné živočichy. Zároveň nejsou na žebříčku úplně nízko, proto i oni jsou důležitými konzumenty různých dalších živočichů, zejména pak těch drobných, mezi které patří zejména hmyz. Jejich význam v přírodě je tím pádem velmi vysoký..
A co všechno obojživelníci konzumují? Kromě již zmíněného kanibalismu v rámci obojživelníků jsou hlavní potravou drobní vodní i suchozemští bezobratlí živočichové - např. perloočky, buchanky, nitěnky, larvy komárů, pakomárů, larvy vážek, larvy brouků i dospělí brouci, žížaly, slimáci a ploštice. Větší jedinci některých našich obojživelníků žerou i drobné hlodavce, včetně "škodlivých" druhů (myši, hraboši aj.), případně i jiné drobné obratlovce. Z tohoto pohledu jsou nejvýznamnější velké ropuchy obecné, ropuchy zelené, skokani hnědí a "zelení" skokani.
Ohledně potravy obojživelníků jsou důležité dvě věci: Dospělí obojživelníci (včetně nedospělých a juvenilních jedinců) jsou výluční predátoři a loví jen pohybující se kořist. Larvy našich obojživelníků jsou dravé jen v případě čolků a mloka, pulci (larvy žab) jsou všežraví a žerou tedy jakoukoli dostupnou kořist, včetně té, co se vůbec nepohybuje. Převážnou část potravy pulců tvoří rostlinný materiál a uhynulí živočichové.
Právě všežravost pulců stojí za dobrou kvalitou vody na Hájovně, protože spořádají pyl a nečistoty, které hojně napadají do vody v jarním období. Tento materiál by se jinak rozkládal ve vodě a poskytoval by ve vyšší míře živiny pro nadměrný růst řas a sinic.
Obojživelníci jsou také významnými ukazateli kvality přírody a životního prostředí. Platí přibližně to, že čím víc druhů v některé oblasti žije, tím lepší je zde životní prostředí. Obojživelníci totiž tím, že obývají různé biotopy (voda, mokro, souš), odrážejí kvalitu všech těchto biotopů. Když je některý z nich špatný, obojživelníci zde nemohou dlouhodobě přežít.

Tato lokalita je také přirozeným domovem řady ptáků.
Nejčastěji se zde setkáte s dvěma druhy konipasů, kteří zde také pravidelně vyvádějí mladé. Jedná se o konipasa bílého, který s oblibou loví hmyz na travnatých plochách koupaliště a dále o konipasa horského, krásně žlutě zbarveného, jež většinou loví hmyz u hladiny koupaliště a pobíhá po březích.
Samozřejmě se zde běžně vyskytují další druhy ptáků, pro něž jsou tato místa vítaným zdrojem obživy. Vidět a slyšet zde můžete drozda zpěvného, drozda kvíčalu, kosy, rehka domácího i zahradní, pěnici černohlavou i pokřovní. Nad vodou zde běžně loví vlaštovky a jiřičky. Často zde zahlédnete i zástupce řádu šplhavců. V trávě lovící mravence žlunu šedou nebo na stromech strakapouda velkého i malého. Někdy zde brzy po ránu loví také čáp bílý. Rybníček pod koupalištěm je domovem kachen divokých. Na podzim zde můžete zahlédnout také ledňáčky, kteří hnízdí na Kojetickém potoce a přilétají sem s mláďaty.
Místní koupaliště je také životním prostředím celé palety bezobratlých živočichů.
Nedílnou součástí místní fauny jsou různí bezobratlí od kroužkovců, přes pavoukovce až po hmyz. Návštěvník zde běžně uvidí všechna vývojová stadia vážek (typická je zde vážka ploská) a šídel, včetně šídla královského. Běžně zde uvidíte také vodomily nebo potápníka vroubeného. Žije zde celá řada ploštic. Na hladině uvidíte bruslařky a pod ní znakoplavky nebo vzácně jehlanky. V některých letech se zde vyskytoval i vzácný vodní pavouk vodouch stříbřitý.
Na svazích okolo koupaliště, které jsou plné kvetoucích rostlin (krvavec toten, svízel povázka, kopretina bílá, šalvěj, kontryhel, vrbovka, mateřídouška a mnoho dalších), se můžete těšit z krásy některých druhů motýlů. Uvidíte zde babočku admirála, babočku paví oko, různé bělásky a občas i otakárky fenyklového.
Závěrem.
Místo, kde se nachází kojetický rybníček a kdyňské přírodní koupaliště Hájovna, si zaslouží velkou pozornost a péči. Jedná se zcela jasně o lokalitu, která je domovem velmi pestrých společenstev rostlin a živočichů, z nichž je celá řada chráněna nebo ohrožena. Zároveň je to oblast zadržující vodu v krajině a vytvářející specifické mikroklima. Je proto velmi důležité zachovat tento kus zdravé krajiny alespoň ve stávajícím stavu.
Až toto místo navštívíte, zastavte se, porozhlédněte se kolem sebe, zaposlouchejte se a nasajte s vůní tohoto místa také genius loci. Myslím, že to stojí za to a rádi se sem budete vracet.

Pavel Kopta

Zdroje obrázků:
Wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki
Jiří Bohdal - http://www.naturfoto.cz