Hamerský (Pičmanův) mlýn

První písemné zmínky uvádí na místě mlýna již v roce 1800 zbrojní hamr. Kromě výroby zbraní je v hamru sledována živnost mědikovecká a samozřejmě mlynářská. Majitelem hamru byl Martin Steiner. V roce 1828 přechází hamr na nového majitele Franze Steinera a v roce 1836 již nacházíme na hamru majitele Aloise Hübnera. V roce 1838 je na hamru ukončena zbrojní výroba a od té doby můžeme o hamru mluvit již jako o Hamerském mlýnu. V roce 1848 přebírá mlýn nový správce Wenzl Hájek a v roce 1858 majitel Johann Steiner. Od roku 1871 na mlýnu působí správce Anton Šmerák a dne 22. 9. 1874 se stává novým majitelem Jerným Pičman z Merklova u Jilemnice. V roce 1904 přešel celý majetek na vnuka Václava Pičmana a jeho ženu Anastazii, kteří ke mlýnu zřídili v obci Holýšov na čísle popisném 118 i vlastní pekárnu. Za působení Václava Pičmana se majetek rodiny rozrostl o parní pilu vystavěnou na zvýšeném protějším břehu řeky Radbuzy. Václav Pičman převedl mlýn na svého syna Jaroslava, který ukončil studia v Belgii. Ten spravoval mlýn až do dne 11. 8. 1939, kdy jsou Jaroslav i jeho otec Václav zatčeni gestapem pro odbojovou činnost a mlýn přebírá německá osidlovací společnosti Deutsche Ansiedlungsgesellschaft, která zde hospodaří až do konce války. Po válce se vrací majetek do rukou tentokrát Bohumila Pičmana, neboť Jaroslav Pičman zemřel dne 10. 5. 1945 v malé pevnosti v Terezíně. V majetku rodiny setrval mlýn až do roku 1948, kdy je opět znárodněn a postupně je činnost mlýna utlumena. Po roce 1989 získává mlýn opět soukromý majitel. V období provozu mlýna dokázal mlýn ročně zpracovat 75 vagónů obilí. Kromě mlynářské činnosti měl mlýn i vlastní elektrárnu s dvěma Francisovými turbínami o výkonu 100 HP.
Jan Valeš, Holýšovskem od A do Z